Možná se touto úvahou někoho dotknu, možná někoho naštvu, možná někoho podpořím, možná někoho urazím, ale nemohu si pomoci, abych se nevyjádřil k nejžhavějšímu tématu posledních dnů.

RZ 9/13 tolik skloňovaná rychlostní zkouška může za obrovsku tragédii, jakou český rallyový sport dlouho nepamatuje. V jediném okamžiku přišel o mladou nadějnou posádku způsobem, který vyvolal nekonečné diskuse a obrovské rozhořčení na adresu pořadatelů Horácké rally.

Ve světle všech současných snah o zajištění větší bezpečnosti snížením rychlosti rychlostních zkoušek by taková Finská rally musela vypadnout z kalendáře. Rychlostní průměry některých vložek jsou nad 130 km/h a loňský vítěz Marcus Grönholm měl jízdní průměr za celou rally skoro 122 km/h. I šestnáctistovky měly průměr nad 100 km/h. Prakticky celá rally se jede lesem se stromy lemujícími obě strany tratě.

Ne, prostým snížením rychlosti RZ se vyšší bezpečnosti nedosáhne. K tomu je třeba hledat jiné prostředky. K neštěstí dochází i při nízkých rychlostech. Je třeba omezit výkony vozů, zvýšit jejich pasívní bezpečnost.

Poslední neštěstí vyvolalo naprostou hysterii ve srovnání s jinou tragédií na loňské Barumce. Rozdíl je jen v tom, že loni za to mohla chyba pilota a letos rychlostní zkouška. Jaksi se nám z toho vytratil element fatální chyby jezdce. Ten je přece tím, kdo volí, jakou rychlostí vůz tím kterým úsekem pojede. Nesvalujme tedy vše jen na pořadatele a rychlostní zkoušku, jakkoliv můžeme vést diskuse na téma její vhodnosti pro svůj charakter a profil.

Neexistují bezpečné a nebezpečné rychlostní zkoušky. Existuje jen bezpečná a nebezpečná jízda......A ta je v rukách jezdců.

Stane-li se taková nehoda za normálního provozu, jedná se o nepřiměřenou rychlost a nepřizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky.

Je tomu v rally jinak?

Dva vyhaslé mladé životy už bohužel nelze vrátit. Nechť je jejich smrt alespoň mementem pro ostatní, že rally je opravdu nebezpečná, a že jízda za hranou vlastních schopností nemusí vždy vést ke kýženému cíli. Pro nás ostatní, kteří jen přihlížíme v blízkosti tratí nechť připomene, že rychle jedoucí závodní automobil je zbraň, a vymkne-li se kontrole, zabíjí.

I když jen jako divák, podporuji založení jezdecké asociace. Ta by mohla v budoucnosti ve spolupráci s pořadateli konzultovat stavbu tratí, umístění retardérů a únikových zón. Konečné rozhodnutí o způsobu jízdy, tedy mezi životem a smrtí, však zůstane vždy jen na jezdci a jeho kopilotovi.