Tým CRF VOLDŘICH MOTORSPORT má za sebou první ostrý závod. Tím se stal o uplynulém víkendu Českobudějovický sprint. O Většinu svých zážitků se s námi podělil Subarák.

Subarák: Vše začalo nešťastnou událostí ve čtvrtek večer. Šel jsem od přítelkyně domu a na parkovišti  hrál můj bratr s kamarádama fotbal a já že si tedy taky kopnu. Po několikerém  odkopnutí jsem chtěl míč zpracovat, ale šlápnul jsem na něj špatně a zvrknul jsem si kotník natolik, že se mi otočil. Na nohu jsem se nemohl postavit, okamžitě domu a ledovat.. V pátek ráno vstanu a kotník byl totálně oteklý, takže se místo závodů jelo na rentgen. Tam se ukázalo, že je to podvrknuté a chtěli mi tam vrazit do rukou berle, ale já je jako frajer odmítl, přece nebudu chodit jako nějakej mrzák že jo , nakonec mě tedy přesvědčili. Po cestě domů povídám tátovi: "Tatíí..že pojedeme na ty závody??", táta se na mě otočil a povídá j  estli jsem nespadnul na hlavu ..

Celou cestu domu jsme se hádali, že to zvládnu alespoň tedy jako spolujezdec. Nakonec jsem ho tedy ukecal, naložilo se auto, věci a jeli jsme směr České Budějovice. Přijedeme na administrativní přejímku, vzal jsem tátovi propisku a přihlášku a na post jezdce jsem se napsal já..už to nešlo změnit, protože pořadatel měl přihlašovací papír poslední....

Odjeli jsme tréninkové jízdy, trať se zdála být velice technicky náročná a také hodně rychlá, napsali jsme si rozpis. Přijeli jsme do depa a šli jsme vyzkoušet nové přilby s interkomem, které jsme měli od pana Sojky, vše fungovalo skvěle.

Blížila se první noční RZ, my měli přijít na řadu v půl jedenácté. Stojíme v časovce, táta si chce zapnout pásy, ale nedostane se do nich, nýbrž můj milý bratříček si v autě hrál na mistra světa a pásy si utáhnul na svojí mini postavu. Aby toho nebylo málo, tak nám nešel interkom. Na startovní čáru jsem přijel asi 10 vteřin před startem, pochopitelně bez interkomu. Během erzety, která měřila okolo 2,5 km jsem málem přejel zajíce, ale do cíle jsem dorazil a to ve 22. nejrychlejším čase. Byla to moje vůbec první rychlostní zkouška v životě!..

Druhý den následovalo 9 RZ rozdělených do 3 sekcí, každá RZ se jela 3x.. Do první rychlostní zkoušky se mi opravdu vydařil start, když přede mnou na trať vjela po domluvě cisterna s mlékem, najednou mi startér dal pokyn 15 vteřin do startu, ale druhý startér měl na mojí kapotě vlajku, abych nikam nejel..opravdu jsem netušil co mám dělat .. Na startu jsem tedy nechal asi 10 vteřin, Celou RZ jsem odjel v klidu, nikam jsem se nehnal, zbytečně jsem neriskoval. Interkom už fungoval, měli jsme totiž prohozené přilby :).. "Proletěl" jsem cílem a první opravdová zkouška ve dne byla za mnou, už si ani nepamatuji jaký jsem zajel čas.

Následoval asi 8 km dlouhý přejezd na RZ 2.

Další pokračování si necháme na příště, třeba na zítra jestli budu mít čas psát...